ExoticDANCEntrE

Salsa je původem afrokubánský tanec, který se utvářel pod vlivem mnoha hudebních a tanečních kultur. Zahrnuje různé rytmické styly a hudební formy. „Salsa“ v překladu ze španělštiny znamená “omáčka”, kde stejně jako v tanci, spojením mnoha ingrediencí, vzniká ta správná chuť a vůně. Tento název byl zkomercionalizován v New Yorku roku 1960 a byl popisován jako žhavá afrokubánská hudba.

K vývoji salsy přispěla řada států /Venezuela, Puerto Rico, Mexico, Colombia ad./, avšak hlavní úlohu sehrála Kuba, neboť vytvořila podmínky pro vznik této hudby. Hudební a taneční odborníci definují salsu jako rozžhavenou pánev afrických a evropských harmonií, melodií a rytmů a hudebních nástrojů. Kombinací těchto elementů vznikalo od 16.století nesčetné množství hudebních forem, jež dávali salse různé specifické aspekty, zahrnující instrumentaci, taneční kroky, strukturální plán, rytmické a melodické fráze. Základním kamenem salsy je hluboké spojení četných bubnových stylů, ovlivněných zejména africkými otroky přiváženými na Kubu. Integrace jejich hudebních tradic do lidové hudby je snad nejvíce převládajícím faktorem v této afro-kubánské a středoafrické hudbě. Zvláštní zajímavostí v tomto ohledu jsou formy známé jako rumba, son a danzón, které reprezentují spojení světských a náboženských afrických a evropských elementů.

Africká populace měla tedy nejzásadnější podíl na rozvoji hudební kultury v karibské oblasti. Afričané různých národností např. Yoruba / Nigerie /, Bantú / Kongo, Angola / nezanechaly svůj hudební odkaz jen v podobě vytváření a vývoji nových hudebních nástrojů / bicích i melodických /, ale i v užívání polyrytmie, polymetriky, responzoriálního zpěvu.

Z četných evropských kulturních vlivů v Karibiku hrála nejvýznamnější roli hudba Španělska. Po mnoho staletí byla a je španělská hudba, obsahující v sobě prvky arabské, židovské, severské, indiánské…, i v Evropě dominantním zdrojem inspirace. Není divu, že zasáhla do vývoje chrámové i světské hudby na Kubě. Zde bylo v 16.století poprvé uvedeno flamenco, které se během let v různých oblastech specificky přetvářelo a přímo tak ovlivnilo vznik nových hudebních a tanečních žánrů např. habanera a rumba / Kuba/, joropo /Kolumbie/, jarabe /Mexico/….

Další přímý kontakt s kubánskou hudební kulturou lze najít u severoamerické jazzové hudby. Ta ovlivnila začlenění afrických náboženských tradic do kubánské světské hudby a přizpůsobila ji v oblasti instrumentace evropskému stylu vojenských kapel. Z harmonického hlediska přinesl různé inovace impresionismus, kombinovaný s africkými odvozenými harmoniemi jakými jsou třeba pentatonika a bleusové tóniny. Kolem roku 1930 pronikla již vytříbená a celistvá hudba Kuby a Portorika do New Yorku, kde byla ve velké míře prezentována hudebním průmyslem.. Neustálá evoluce této hudby dala vzniknout dalším formám jako je latin jazz, salsa, rythm of blues a dokonce i rap.